Děkujeme, Škodovko. Jestli jednou zrušíš spalováky, aspoň poznáme jiné značky
Škoda Auto a.s. patří mezi nejdůležitější české společnosti a často se o ní mluví jako o jednom z tahounů české ekonomiky. Myslím si, že můžeme být rádi, že tady máme podnik a značku, kterou znají prakticky po celém světě.
Ačkoliv je Škoda samozřejmě mezinárodní automobilka a patří německému Volkswagenu, na domácím trhu má pořád naprosto výjimečné postavení. V roce 2025 se v České republice registrovalo 83 890 nových škodovek, což znamenalo 33,73 % všech nových osobních aut. Prakticky každé třetí nově registrované auto tedy byla Škoda.
| Pořadí | Značka | Registrace v ČR 2025 | Podíl |
|---|---|---|---|
| 1. | Škoda | 83 890 | 33,73 % |
| 2. | Hyundai | 20 678 | 8,31 % |
| 3. | Toyota | 18 626 | 7,49 % |
| 4. | Volkswagen | 16 589 | 6,67 % |
| 5. | Dacia | 11 693 | 4,70 % |
Zdroj: Svaz dovozců automobilů (SDA), registrace nových osobních automobilů v ČR po značkách, období 1–12/2025, zdroj: Oficiální statistika SDA
Mimochodem mě potěšilo, že můj pocit z českých silnic není zase tak mimo. Hyundai je opravdu druhý a Dacia pátá. Kupodivu často potkávám i různá Audi, i když mi to už dává menší smysl, protože Audi zrovna mezi levná auta nepatří.
Škoda, Volkswagen a Hyundai
Pamatuji si ještě dobu, kdy se Škodovka stala součástí německého koncernu Volkswagen. Přesněji to začalo v roce 1991. Smlouva byla podepsána 28. března 1991 a 16. dubna vstoupila v platnost. Volkswagen tehdy získal prvních 31 % akcií, svůj podíl potom postupně navyšoval, až se v roce 2000 stal stoprocentním vlastníkem. Dříve jsem nad tím přemýšlel hlavně tak, proč se vlastně někdo zbavuje úspěšného podniku. Oficiálně ale tehdejší Československo po změně režimu hledalo silného zahraničního partnera, který by Škodě pomohl kapitálem, technologiemi a hlavně s přeměnou na konkurenceschopnou světovou automobilku. Takže nešlo jen o jednoduché „prodali jsme Škodovku Němcům“.
Produkty a příslušenství Škoda
Autodoplňky, provozní kapaliny, příslušenství, modely aut a další produkty značky Škoda na jednom místě.
Zpětně se asi těžko dá tvrdit, že by spojení s Volkswagenem Škodě ublížilo. Automobilka výrazně vyrostla, rozšířila výrobu a zaměstnává desítky tisíc lidí. Vzpomínám si například na reportáž, kterou jsem před lety viděl, o tom, jak se ve Škodovce připravují řízky. Bylo docela úsměvné sledovat, jak se musí vařit a smažit jídlo pro obrovské množství zaměstnanců. Je to taková drobnost, ale možná právě podobné věci dělají Škodovku lidem trochu bližší. Není to jen logo automobilky někde v televizi.
Myslím si, že velice dobře šel v Česku na věc také Hyundai. Je to jihokorejská značka, ale auta vyrábí v Nošovicích a kolem toho také dlouhodobě stavěl propagaci. Člověk slyšel v rádiu, viděl na internetu nebo v reklamách, že jde o auta vyrobená v České republice. Navíc nebyla extrémně drahá a Hyundai nabízel všechno možné od malých aut až po velká SUV. Výsledek je podle mě vidět na silnicích. Když někam jedu, Hyundai potkávám prakticky při každé jízdě. Škodovka vede a Hyundai je skutečně druhý.
Jenže pak jsem si přečetl, kam Škodovka směřuje
Dne 26. září 2026 vyšel na E15 článek Jiřího Liebreicha s titulkem „Škodu čeká velká proměna. Český závod přejde jen na elektromobily, nový šéf dostane těžký úkol“. Škodovka v té době zároveň přišla o dva důležité manažery. Martin Jahn se přesunul do Německa řídit prodej a marketing značky Volkswagen a Klaus Zellmer má odejít do čela Volva. Škodu dočasně vede Holger Peters. A právě Martin Jahn v rozhovoru mluvil o tom, že jeden z českých závodů bude potřeba do budoucna přestavět tak, aby vyráběl výhradně elektromobily.
Neznamená to samozřejmě, že Škoda zítra přestane vyrábět všechna spalovací auta. To určitě ne. Ale směr je podle mě poměrně jasný a elektromobilita má hrát čím dál větší roli. A tady už začínám mít problém.
Elektromobilitě se nebráním. Ale mám rád svůj benziňáček
Já nejsem nějaký odpůrce elektromobilů. Dokázal bych si elektromobil doma představit a minimálně hybrid mi dává docela smysl. Jenže stále jsem věrný svému benziňáčku. V roce 2020 jsem si pořídil Dacii Sandero, tehdy ještě ve výbavě Arctica s klimatizací a dalšími základními věcmi, které jsem chtěl. Je to jednoduché auto, se kterým se dostanu z bodu A do bodu B. Kupodivu mě ani při delší jízdě nebolí záda, nemám problémy s delším sezením a prostě mi to autíčko vyhovuje. Bylo za relativně rozumné peníze a jsem s ním happy. Je moje a mám ho rád.
Po šesti letech mám najeto přibližně 48 tisíc kilometrů a zatím jsem s ním neměl prakticky žádný problém. Doufám proto, že mi ještě spoustu let vydrží. Klidně bych s ním chtěl jezdit dalších deset nebo patnáct let. Mám navíc výhodu, že můžu auto garážovat, a kdybych jednou měl elektromobil, pravděpodobně bych si mohl vyřešit i domácí nabíjení. Jenže spousta lidí takovou možnost nemá.
Ne každý může večer strčit auto do zásuvky
Tohle podle mě zastánci elektromobility někdy příliš zjednodušují. Když mám rodinný dům, garáž, wallbox a ideálně ještě fotovoltaiku, elektromobil může dávat perfektní smysl. Co ale člověk, který bydlí v paneláku? Ten je odkázaný na veřejné dobíjení a veřejné dobíjení rozhodně nemusí být levné. Takže vůbec nezpochybňuji, že člověk nabíjející doma může jezdit velmi levně. Ale nechci, aby se automaticky předpokládalo, že stejné podmínky má každý.
Wallboxy a nabíjecí stanice pro elektromobily
Domácí wallboxy, přenosné nabíječky, nabíjecí kabely a další příslušenství pro pohodlnější nabíjení elektromobilu doma i na cestách.
Další věc, která mi na elektromobilech úplně nesedí, je jejich ticho. Když jede spalovací auto, člověk ho slyší. Neříkám, že potřebuji poslouchat rachot nějakého starého dieselu, kterému se někdy říká traktor, ale prostě slyším motor a vím, že za mnou něco jede. U elektromobilu mám občas při procházce se psem pocit, že za mnou něco jenom bzučí a najednou je auto skoro u mě. Abych byl přesný, dnešní elektromobily už úplně potichu být nesmějí a při nízkých rychlostech používají varovný zvuk AVAS. Pořád je to ale úplně jiný pocit než u spalovacího auta. Když na mě potom někdo zezadu zatroubí, že o něm nevím, tak si říkám: vždyť tě sakra skoro neslyším, co po mně chceš?
Ropy se zatím úplně nebojím
Nedávno jsem navíc četl o velkém novém objevu ropy a zemního plynu u Brazílie. V srpnu 2025 oznámila společnost BP objev Bumerangue v brazilské pánvi Santos, přibližně 400 kilometrů od pobřeží, a označila ho za svůj největší objev ropy a plynu za posledních 25 let. Neříkám tím samozřejmě, že máme ropy nekonečně. Spíš mi přijde trochu paradoxní, že čím více lidí přejde na elektromobily, tím méně ropy se bude spotřebovávat na osobní dopravu a tím déle může zbývat pro nás, kteří máme spalováky pořád rádi. Takže díky, elektromobilisté.
Až jednou moje Sandero doslouží, což doufám nebude ještě hodně dlouho, dokázal bych si představit nějaký hybrid. Člověk využije část výhod elektrifikace, ale pořád není kompletně závislý na dobíjení. Čistý elektromobil mě zatím příliš neláká. Možná se za dalších deset nebo patnáct let technologie úplně změní, budou baterie jiné, dobíjení bude otázkou několika minut a nabíječka bude na každém rohu. Nebo se třeba někam posunou vodíková auta. V těch osobně pořád určitý smysl vidím, i když samozřejmě chápu, že jejich vývoj, infrastruktura i samotná výroba vodíku mají svoje problémy. To už je ale čistě můj osobní pohled.
Škodovka se pouští na hřiště, kde čeká Čína
A potom je tu ještě jedna věc. Často se říká, že Čína nebyla historicky nejsilnější právě ve spalovacích autech. Jenže v elektromobilech dokázaly čínské automobilky během několika let udělat obrovský skok. Stačí se podívat například na BYD. Mně osobně je tato značka docela sympatická. A tady mi přijde zvláštní, pokud se evropská automobilka rozhodne postupně opouštět oblast, ve které má desítky let zkušeností, know-how a silné jméno, a začne stále více sázet na oblast, kde proti ní stojí extrémně silná čínská konkurence.
Škoda už navíc svoji bitvu v Číně v podstatě prohrála. Ještě před několika lety tam prodávala stovky tisíc aut ročně, zatímco v roce 2026 se rozhodla čínský trh opustit. A teď má jít naplno proti výrobcům, kteří právě na elektromobilitě vyrostli? Podle mě to bude mít strašně těžké. Vlastně ne. Já si myslím, že pokud by Škoda jednou skutečně vsadila všechno jen na elektromobily, bude to mít skoro nemožné.
Proč bych potom vůbec kupoval Škodovku?
A tím se vracím k původní myšlence. O Škodovce bych klidně někdy uvažoval, ale když jsem v roce 2020 kupoval Dacii, byl cenový rozdíl opravdu markantní. Za peníze, za které jsem měl Dacii s výbavou, bych měl Škodovku skoro úplně holou. A po šesti letech nemám s autem sebemenší problém. Proč bych tedy měl Dacii opouštět? Stejně tak mi je sympatický Hyundai. V Česku se vyrábí, servisní síť je velká a nemyslím si, že bych měl problém s opravami, servisem nebo čímkoliv, co se týká běžného provozu.
Pokud Škodovka opustí to, co umí, co zná a kde je dlouhodobě konkurenceschopná, a vrhne se hlavně do oblasti, kde je obrovská světová konkurence, já už o ní jako o svém příštím autě přemýšlet nebudu. Je to samozřejmě můj osobní názor a nikomu ho nevnucuji, ale myslím si, že takových lidí může být víc. A jestli se jednou Škodovka rozhodne, že na českém trhu už lidem spalovací auta nabízet nechce, potom ať se nediví, když lidé začnou více koukat po Dacii, Hyundai, Toyotě, Kie nebo čemkoliv jiném.
Takže vlastně díky, Škodovko. Jestli jednou zrušíš spalováky, alespoň díky tobě poznáme další značky.
