Demolition Man ukázal rok 2032. Všechno uhlazené, všechno zakázané a spalovák v podzemí
Nedávno jsem v televizi znovu viděl starý film Demolition Man se Sylvestrem Stallonem v roli Johna Spartana a Wesley Snipesem jako jeho protivníkem Simonem Phoenixem. Film vznikl už v roce 1993, ale jeho hlavní děj se odehrává v roce 2032, tedy vlastně v době, která už dnes není nijak daleko.
Stallone se po desítkách let probudí ze zmrazení do na první pohled téměř dokonalého světa, ve kterém prakticky neexistuje násilí, všechno je uhlazené, všude jsou různá pravidla a zákazy a spousta věcí funguje úplně jinak. Nechápe třeba ani slavné tři mušličky na záchodě. A právě na tenhle film jsem si vzpomněl při psaní o Škodovce, elektromobilech a hlavně o tom, že bych byl rád, kdybychom měli i v budoucnu možnost si vybrat.
Vojtěch Král
Když se Spartan později dostane do podzemí mezi lidi, kteří nechtějí žít podle všech pravidel té dokonale uhlazené společnosti, najednou je tam svět, který mi připadá podstatně lidštější. Lidé tam žijí po svém, jedí všechno možné – včetně slavného krysího hamburgeru – a mimo jiné tam mají nádherné červené spalovací auto. Ve skutečnosti jde o Oldsmobile 442 z roku 1970. Mezi všemi těmi futuristickými vozítky působí nádherně, naleštěně a Stallone s ním nakonec samozřejmě také vyjede ven.
A když si vezmu, že tenhle film vznikl už v roce 1993 a ukazoval představu roku 2032, přijde mi to dnes docela úsměvné. Neříkám samozřejmě, že skončíme v nějakém světě Demolition Mana a budeme schovávat benziňáky v kanalizaci. Jen doufám, že se jednou nedostaneme do tak uhlazené a stereotypní budoucnosti, ve které bude sice všechno dokonale správně, ale už nebude moc z čeho vybírat.
