Marketplace není zadarmo: provize, omezení a data, která odevzdáváte cizímu hráči
Marketplacey slibují obchodníkům nové zákazníky, ale za cenu provizí, technických omezení a předávání cenných dat. Vyplatí se vůbec prodávat přes Alzu, Kaufland, Heureku nebo Dr. Max, nebo jim obchodníci jen zdarma dělají průzkum trhu?
Marketplacey slibují obchodníkům jednoduchou cestu k novým zákazníkům. Stačí dodat data o produktech, zapojit se do systému a prodávat na zavedené platformě typu Kaufland, Alza, Heureka nebo Dr. Max. Jenže vedle nového prodejního kanálu přicházejí také provize, technická omezení a otázka, jestli tím obchodník provozovateli zároveň nedělá i zdarma průzkum trhu.
Marketplacey jsou dnes jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů v e-commerce. Provozovatelé velkých e-shopů a online platforem lákají další obchodníky na to, že jim otevřou přístup k široké zákaznické základně, zajistí technické zázemí a pomohou s prodejem. Na první pohled to zní jednoduše: nemusíte tolik řešit vlastní propagaci, dostanete se na silnou platformu a můžete prodávat i bez velké vlastní značky.
Jenže čím déle se na marketplacey dívám, tím víc mi přijde, že tato cesta není zdaleka tak výhodná, jak se může zdát. Obchodník totiž neplatí jen provizi nebo marži z prodeje. Musí se přizpůsobit technickým požadavkům cizí platformy, přijmout její pravidla a zároveň jí předává cenné informace o svém sortimentu, cenách i poptávce. A právě to mě na marketplaces zajímá nejvíc: vyplatí se opravdu obchodníkům, nebo hlavně provozovatelům?
Jak velká jsou online tržiště v Česku?
Když se o marketplaces mluví, většinou se zdůrazňuje hlavně jejich dosah. A ten může být opravdu zajímavý. Například Kaufland v červnu 2026 uvedl, že jeho české online tržiště nabízí více než 15 milionů produktů od více než 6 000 prodejců a měsíčně přiláká až 5,5 milionu návštěvníků. To z něj dělá velmi silný prodejní kanál, který může být pro obchodníky lákavý už jen kvůli samotnému publiku.
Také AlzaTrade pracuje s velkými čísly. Alza uvádí více než 1 000 aktivních dodavatelů, přes 500 000 zalistovaných položek od dodavatelů a více než 180 milionů návštěv ročně. Tady je ale důležité připomenout jednu věc: AlzaTrade není klasický marketplace v tom smyslu, že by zákazník nakupoval od jednotlivého obchodníka pod jeho vlastní identitou. Z pohledu dodavatele jde spíš o napojení sortimentu na silný prodejní kanál Alzy, která vůči zákazníkovi vystupuje jako hlavní prodejce.
U Heureky je situace trochu jiná. Heureka Marketplace navazuje na model nákupu přímo přes Heureku, ale veřejně dohledatelné souhrnné údaje o velikosti tržiště jsem v podobně srovnatelné podobě nenašel. A ještě méně veřejných dat jsem dohledal u Dr. Max Marketplace, který běží na platformě Mirakl. To mimochodem ukazuje i další problém:
některé marketplace projekty se rády prezentují jako velká příležitost, ale konkrétní veřejně ověřitelná čísla o své reálné velikosti příliš nesdílejí.
Kolik stojí prodej přes marketplace?
První věc, kterou by si měl každý obchodník spočítat, je cena za vstup do takového kanálu. U Kauflandu je situace poměrně přehledná. Oficiálně uvádí měsíční poplatek od 990 Kč bez DPH a dále provizi podle kategorie prodávaného zboží. U některých kategorií se tak může obchodník dostat na docela citelné procento z prodeje, zvlášť pokud prodává zboží s nižší marží.
AlzaTrade oficiálně uvádí, že si neúčtuje žádné poplatky za zapojení nebo správu portfolia. Obchodník ale platí Alze marži podle typu prodávaného sortimentu. Na první pohled to může působit příznivěji, protože odpadá fixní vstupní poplatek, ale v praxi je samozřejmě potřeba počítat s tím, že si Alza bere svůj podíl z prodaného zboží a že tento model není charita, ale byznys.
Heureka Marketplace funguje opět trochu jinak. U ní je klíčový hlavně provizní model podle jednotlivých kategorií. Výše provize se počítá z kupní ceny zboží včetně DPH, ale bez nákladů na dopravu. To je důležitý detail, protože ne každé tržiště počítá svou odměnu úplně stejně. U Dr. Max Marketplace jsem veřejně dohledatelný český ceník nebo sazebník v jednotné ověřitelné podobě nenašel.
A tím náklady zdaleka nekončí. Do hry vstupuje také logistika, případné vratky, náklady na správu produktových dat, úpravy feedů, technické napojení a často i další čas, který člověk stráví řešením problémů. Marketplace tedy není jen další prodejní kanál, ale i další vrstva nákladů a provozní komplikace.
Přehled základních údajů o vybraných marketplaces
| Platforma | Velikost a dosah | Poplatky a podmínky |
|---|---|---|
| Kaufland MarketplaceKlasické online tržiště | 15+ mil. produktů 6 000+ prodejců až 5,5 mil. návštěvníků měsíčně |
Od 990 Kč bez DPH / měsíc + provize podle kategorie (počítá se i z dopravy) |
| AlzaTradeDodavatelský model, nikoli klasický marketplace | 500 000+ položek 1 000+ aktivních dodavatelů 180+ mil. návštěv ročně |
Bez poplatku za zapojení Alza si účtuje marži podle kategorie |
| Heureka MarketplaceObjednávky přímo na Heurece | Srovnatelný veřejný údaj o velikosti se nepodařilo ověřit. | Provize podle kategorie Z ceny zboží vč. DPH, bez dopravy |
| Dr. Max MarketplaceTržiště na technologii Mirakl | Srovnatelný veřejný údaj o velikosti se nepodařilo ověřit. | Veřejný český sazebník nebyl ověřen. |
Zdroje: Kaufland – statistiky, Kaufland – poplatky, AlzaTrade – údaje, AlzaTrade – sazebník, Heureka – provize. Ověřeno 12. 10. 2026.
Údaje o návštěvnosti jsou převzaty od provozovatelů a vztahují se k různým obdobím; nejde o počty zákazníků. U neověřených údajů nepředpokládáme nulovou hodnotu.
Potřebuje obchodník vlastní e-shop?
Tohle záleží na konkrétní platformě. U některých modelů je možné dodat sortiment i bez klasického vlastního e-shopu, pokud obchodník splní technické a obchodní podmínky. Typickým příkladem je AlzaTrade, která sama uvádí, že je možné dodávat na Alzu i bez vlastního e-shopu. Naopak u Heureky je situace jiná, protože její model je úžeji navázaný na již existující e-shopové řešení a další podmínky služby.
Tohle je podle mě důležitý detail, protože marketplaces se někdy prezentují skoro jako univerzální zkratka k online prodeji. Jenže realita je složitější. Někde se bez vlastního systému neobejdete, jinde sice prodávat můžete, ale za cenu výrazné závislosti na cizí platformě. A přesně to je věc, která by každého obchodníka měla zajímat dřív, než se do podobného projektu pustí.
Nedělají obchodníci marketplaces zdarma průzkum trhu?
Na marketplaces mě nejvíc zajímá ještě jedna věc: co všechno tím získává samotný provozovatel. Když obchodník na tržiště nahraje svůj sortiment, nedodává jen zboží. Dodává také data o tom, co prodává, za kolik to prodává, jak je sortiment strukturovaný a co zákazníky zajímá. Provozovatel tím získává obrovské množství informací, které by jinak musel složitě a draze zjišťovat jinými cestami.
U velkých hráčů to není jen teoretická úvaha. Evropská komise už v minulosti řešila, jak marketplace operátor může pracovat s neveřejnými daty nezávislých prodejců. Neříkám tím, že každý český marketplace dělá něco problematického. Ale podle mě je fér si položit otázku, jestli obchodník neplatí dvakrát: jednou provizí a podruhé tím, že provozovateli odevzdává cenné informace o trhu.
A právě to je podle mě jeden z nejzajímavějších rozporů celého modelu. Marketplace se tváří jako pomocník obchodníků, ale současně je to platforma, která z jejich nabídky a jejich dat sama výrazně těží. Pro provozovatele je to pochopitelně skvělý model. Pro obchodníka už to tak jednoznačné být nemusí.
Moje zkušenosti s Miraklem a AlzaTrade
Jak s AlzaTrade, tak s marketplaces postavenými na platformě Mirakl mám spíše negativní zkušenosti. Největší problém jsem měl především s importem produktových feedů, protože požadované specifikace nebyly dostatečně jasné a práce s jejich systémy byla těžce nekomfortní. V praxi jsem narážel na to, že běžné e-shopové systémy nebo reklamní a srovnávací platformy bývají mnohem tolerantnější a praktičtější.
Zatímco Google Nákupy, Heureka nebo Zboží.cz dokážou s produktovými daty pracovat poměrně flexibilně, marketplace řešení podle mých zkušeností vyžadovala naprosto přesně definované údaje. Data musela odpovídat doslova do písmene. Pokud některý údaj neodpovídal jejich představě, systém odmítal jednotlivé produkty, nebo rovnou celé skupiny produktů. To mi přišlo velmi uživatelsky nepřátelské.
U Miraklu jsem navíc narazil i na situaci, kdy měl chybu přímo jejich vlastní datový podklad. Konkrétně šlo o překlep v názvu kategorie. Když jsem tento překlep ve svých datech opravil, systém správnou hodnotu odmítal přijmout. A protože chybu na své straně neopravili, musel jsem ji naopak propisovat i do vlastních výstupů, aby marketplace data přijal. To je přesně ten typ absurdní situace, kdy se obchodník musí přizpůsobit cizí chybě jen proto, že systém jinak nefunguje.
Naštěstí jsem používal nástroje Conviu a Mergado, díky kterým jsem si mohl upravovat feedy samostatně pro jednotlivé marketplaces. Bez podobných nástrojů by byla práce s těmito kanály podstatně komplikovanější. I tak ale musím říct, že jak Mirakl, tak AlzaTrade mi z pohledu práce s daty a importu feedů přišly nekomfortní a zbytečně složité.
Co marketplaces přinášejí zákazníkům a co provozovatelům?
Abych byl fér, marketplaces mají i své jasné výhody. Pro zákazníky mohou být velmi pohodlné. Na jednom místě najdou širší sortiment, nemusejí obcházet několik různých e-shopů a mohou snadněji porovnávat nabídku. Když někdo nakupuje drogerii, zdravotnické potřeby, vybavení do domácnosti nebo třeba matrace, je pro něj samozřejmě pohodlné najít všechno v rámci jednoho známého prostředí.
Stejně tak chápu, proč je tento model výhodný pro samotné provozovatele. Nemusí všechno sami nakupovat a držet skladem, ale přesto si rozšiřují nabídku, posilují návštěvnost, získávají další příjmy z provizí nebo marží a zároveň dostávají cenná data o tom, co se na trhu nabízí a co zákazníci hledají. Z jejich pohledu jde o velmi chytrý obchodní model.
Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli to vždy prospívá kvalitě nabídky. Když například velký hráč typu Alza nebo Dr. Max rozšíří katalog o velké množství externího sortimentu, může se do něj dostat i ledacos, co by si člověk s danou značkou dříve vůbec nespojil. Výsledkem je sice širší výběr, ale zároveň i jisté rozmělnění identity a kvality celého obchodu.
U marketplace nestačí, aby byla data „v zásadě správně“. Často musí sedět úplně přesně podle jejich interních tabulek. A když je chyba na jejich straně, neznamená to automaticky, že ji opraví. V praxi se tak může stát, že obchodník musí přizpůsobovat feed i cizí chybě.
Závěr: Vyplatí se tedy prodávat přes marketplace?
Marketplace může být zajímavý jako doplňkový prodejní kanál. Dokáže obchodníkovi otevřít dveře k novým zákazníkům a v některých případech může dávat ekonomický smysl. Jenže čím víc se na ten model dívám, tím víc mám pocit, že skutečné výhody bývají největší hlavně pro provozovatele těchto platforem.
Obchodník totiž neřeší jen provizi nebo marži. Musí akceptovat cizí pravidla, přizpůsobit se technickým omezením, investovat čas do úprav dat a zároveň odevzdává provozovateli velmi cenné informace o svém sortimentu i trhu. A pokud k tomu připočtu vlastní zkušenosti s nepřívětivým importem feedů a technickými komplikacemi, vychází mi z toho spíš opatrný závěr.
Pro zákazníky mají marketplaces bezpochyby smysl. Pro provozovatele pravděpodobně také. Ale jestli se skutečně vyplatí samotným obchodníkům, o tom mám na základě vlastních zkušeností poměrně velké pochybnosti.
Zdroje
- Kaufland Marketplace newsroom – statistiky českého tržiště, ověřeno 12. 10. 2026
- Kaufland Global Marketplace – podmínky a poplatky, ověřeno 12. 10. 2026
- AlzaTrade – oficiální informace pro dodavatele a sazebník, ověřeno 12. 10. 2026
- Heureka Marketplace – ceník provizí a podmínky, ověřeno 12. 10. 2026
- Mirakl / veřejně dohledatelné informace o marketplace modelu, ověřeno 12. 10. 2026
