Jak se tak člověk pohybuje na Facebooku a nemusí to být zrovna z profesního hlediska, kolikrát mě zaráží množství smajlíků a různých emotikon, které se zde v příspěvcích nachází. U virálních a “bezděčných” příspěvků bych to ještě pochopil, ale u placených propagačních a firemních? To mi někdy hlava nebere.
Facebook pro mládež a dospělé
V případě cílení na děti a mládež (do 18 let) je to celkem smysluplné. Děti mají rádi barvičky, obrázky a tak dále. Ať se mládež baví, když už tam je. Beztak to na nic jiného nepoužívají, než na vzájemnou interakci a zábavu. A smajlíků přibývá, že už se v nich ani nevyznáme. Emotikon vyjadřujících emoce je opravdu hodně a mnohé jsou vzájemně nahraditelné, ale ty předmětové jsou opravdu pěkné.
Když se posuneme výše, mezi dospělé, Facebook začíná fungovat jako silný reklamní kanál propagující vše od prodeje nábytku po dovolené či investování. Zde bychom měli se smajlíky notně ustupovat, protože nevěřím, že bude nějakého čtyřicátníka shánějícího nový nábytek zajímat “omalovánka” s vysmátým smajlíkem, že právě tato pohovka je pro něj nejlepší.
Smajlíky hledáme v databázích
Nápovědy a seznamy nám ukážou, jaké smajlíky můžeme použít, ale pokud chceme být opravdoví mistři emotikon, měly bychom mít v patrnosti jejich databáze. Z nich už si musí vybrat opravdu každý.
Všeho moc škodí
Když vložíme do placeného či firemního příspěvku decentní usměvavý smajlík, určitě se tím nikoho nedotkneme a můžeme téma mírně odlehčit či zatraktivnit. Je to kýžený bonus. Pokud však do takovéhoto obsahu vložíme 5 emotikon a ideálně 2 za sebe, co si o nás potencionální zákazník pomyslí? Že to děláme ze srandy? Že si ze zákazníků děláme legraci?
Pokud bych měl firmu, snažil bych se na veřejnost vystupovat reprezentativně a smajlíky bych se snažil používat skutečně minimálně. Co myslíte vy?