Psát smajlíky umí na mobilu i malé dítě, ale jak by se měly správně psát a kolik by se jich mělo v textu objevit? Na to jsem se pokusil odpovědět.
Emotikony nepíšeme, ale vkládáme
Kde jsou ty časy, kdy bylo jen několik základních usměvavých “míčků”, které jsme psali na klávesnici jako například “:-)” nebo “:-X”? Tyto postupy stále ještě fungují, ale v posledních letech se objevuje tolik a velice složitých smajlíků, že je neznáme a už vůbec bychom je nedokázali na klávesnici napsat. Zkrátka a jednoduše, emotikony ve většině případech nepíšeme, ale vkládáme.
Vkládání smajlíků také chtě nechtě podporují mobilní telefony. Ty na to mají záložku, ze které si požadovanou miniaturu vybere a klepnutím vložíme. Žádné složité psaní, ale to v dnešní době ví i malé dítě.
Kolik smajlíků použít?
Tématu mnoha smajlíků jsem se věnoval již ve svém dřívějším příspěvku. Opravdu by se nad jejich počtem měl člověk zamyslet. Já osobně jsem za svou kariéru mluvil s desítkami obchodníků, přičemž nikdo z nich neřekl, že hodně smajlíků pomáhá se že to jemu i zákazníkům líbí. Něco na tom asi bude.
Každopádně je důležitá frekvence jejich užívání. Pokud píšete krátký příspěvek o jednom odstavci, 2 smajlíci se na závěr na místo interpunkčního znamínka snesou. Pokud píšete příspěvek obsahující 2 odstavce, za jeden odstavec dejte emotikonu, za druhý ne. Střídejte, ať to nevypadá, že na místo zakončení věty umíte dávat jen obrázky.
Symboly předmětů to mají jinak
Při používání smajlíků/emotikon by bylo dobré rozlišovat, jaký je jejich význam. Obecně používáme výraz smajlík (anglicky smiley) na zobrazení jakéhokoliv malého obrázku ve zprávě. Ve skutečnosti by se mělo jednat o nějak se tvářící obličej. Emotikona (zkráceně emoji) by měl být obrázek zobrazující náladu či psychický stav. Opět se však užívá obecně.
Předměty jsou jasně definované obrázky, které můžeme používat k zdůraznění toho, o čem píšeme. Obecně totiž lidé přestávají na internetu číst (nejedná-li se o zpravodajský portál), ale spíše skenují. Rychle prochází obsah stránky, a zastaví se u toho, co je zaujme. Písmena to nejsou, ale obrázky ano? Jejich použití bych tedy nějak výrazně neomezoval.
Emotikony v pravém slova smyslu
Podíváme-li se na význam emotikon v pravém slova smyslu, asi těžko budete do jednoho příspěvku na Facebooku vkládat více emocí najednou. Pokud nejste psychicky nestálá osobnost, těžko tam umístíte mračící se, usmívající se a brečící smajlíky najednou. Co by si o vás čtenář pomyslel?
Psaní mezer je záludné
Jedna ze záludností psaní/vkládání smajlíků je používání mezer. To se týká nejen Facebooku, ale i Twitteru a dalších nejen sociálních sítí. Například emotikona s vykřičníkem (❗) obsahuje spoustu bílého prostoru kolem, takže se zdá, jako by ho ohraničovaly mezery. Naproti tomu, symbol diskety (?) nemá kolem sebe bílý prostor žádný. Pokud nechceme, aby byl ihned přilepený k textu, mezeru udělat musíme. Tady nastává otázka jednotnosti psaní smajlíků. Buď je budeme všechny psát s mezerami (kolem některých vznikne spousta bílého prostoru), nebo je budeme psát bez mezer (některé budou namáčknuté na předcházející text). Abychom to však dělali podle potřeby a vzhledu, není dobře. Různé sociální sítě zobrazují smajlíky jinak a navíc, emotikony budou vypadat jinak na různých zařízeních.
Obecně je však doporučuji psát bez mezer, protože se může snadno stát, že je nějaké zařízení vhledem k responsivitě zobrazí samotné na prázdném řádku. Pokud budou ihned za slovem, budou jeho součástí a tento případ se vám nestane.
Pozor na nepodporované emotikony
Asi poslední, na co by jste si měli dát pozor, jsou nepodporované emotikony. Může se totiž stát, například pokud vytváříte marketingový příspěvek pro více sociálních sítí zároveň, že použijete smajlík, který například na síti Skype nebude. Objeví se pouze jakýsi textový přepis.
S tím se bohužel nedá nic dělat, než vybrat nějaký jiný symbol. Ale takových případů je skutečně minimálně.